|
| |
|
| |
|
|
Češi a multikulturní společnost? Analýza současného antiislamismu ve vztahu k antisemitismu
Hvězda, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Český národ je charakteristický, podobně jako národy jiné, mnoha historicky podmíněnými stereotypy, které naznačují možné reakce vůči určitým podnětům. Turbulentní vývoj posledních let ve světě a zejména pak uprchlická krize mířící do Evropy vyvolala v české společnosti mnohé nenávistné reakce a islamofobní postoje. Někteří autoři a badatelé začali poukazovat na možné podobnosti a analogie současného antiislamismu s fenoménem antisemitismu, pro české prostředí typickým zejména v dobách minulých. Tímto tématem se vzhledem k jeho aktuálnosti hodlá zabývat i tato práce. Kromě úvodního nezbytného vymezení teoretických konceptů jednotlivých přístupů se text zaměřuje zejména na konkrétní paralely v diskurzivní rovině a pokouší se poukázat na podobnosti argumentační logiky dřívějšího antisemitismu se současnou vlnou islamofobie. Zároveň je zřejmé, že i přes mnohé výtky je takové srovnání možné a rétorika obou xenofobních přístupů vykazuje jisté podobnosti. Práce navíc celou problematiku zasazuje do kontextu české politické kultury, konkrétně pak mezi stereotypní vlastnosti českého národa. Definuje kauzální příčinu v podobě mýtu o národní výjimečnosti a dává ho do souvislosti se syndromy spojené s komunistickým režimem. Takové spojení se jeví být jednotícím článkem antisemitismu a islamofobie v českém...
|
|
|
Národní stereotypy: příklad Čechů v 19. století
Neugebauer, Petr ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Hlavním cílem práce je popsat vznik, využívání a zánik národních stereotypů na příkladu Čechů v 19. století, s důrazem na formování českého autostereotypu. Využívá k tomu kombinaci klasického rozboru odborné literatury zabývající se daným tématem s odkazy na karikaturu. První kapitola se věnuje teoretickému ukotvení pojmů a vytváří tak teoretický základ práce. S využitím především sociologických poznatků definuje národ, stereotyp a národní stereotyp. Dále blíže zkoumá fungování národních stereotypů především vztah auto- a heterostereotypu. Druhá kapitola se věnuje českým národním stereotypům v 19. století. První podkapitola představí vývoj českého národního hnutí a následně zkoumá české národní stereotypy vycházející z historických mýtů. Mezi hlavní témata patří vztah k náboženství: katolické církvi a protestantismu (především husitství), odmítnutí šlechty a sakralizaci plebejství a také heterostereotypům Němců, Slovanů a Habsburské monarchie. Druhá podkapitola se soustředí na české národní stereotypy ve vypjatých 90. letech z pohledu mladočechů, realistů a sociálních demokratů.
|
|
|
Vztah Poláků k Čechům – vývoj a souvislosti
Leix, Alicja
Češi jsou pro Poláky momentálně nejoblíbenějším národem. Nebylo tomu tak ale vždy. Článek uvádí základní historická fakta, která ovlivnila polsko-české vztahy na pozadí vztahů s jinými národy – především Slovenskem, Německem, Ruskem a Maďarskem. Nejvíce pozornosti však věnuje analýze dnešní situace. Prezentuje některé polské reálie, svědčící o mimořádné popularitě české kultury. Tlumočí, kdo je „Čechofil“, pozastavuje se u literatury – hlavně u děl polských autorů píšících o Česku a Češích. Uvádí a rozebírá některé výsledky mezinárodního výzkumného projektu AV ČR Meziskupinové postoje a meziskupinový kontakt v pěti středoevropských zemích. Komentuje relevantní údaje poskytnuté statistickými úřady a také několik dalších českých i polských studií, věnovaných různým souvislostem polsko-českých vztahů.
|
|
|
Slovenské tango: percepce profilů osobnostních charakteristik Slováků
Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie
Studie je věnována zkoumání národního stereotypu Slováků a jeho srovnání se stereotypy Čechů, Němců, Rakušanů a Poláků. 4136 českých vysokoškoláků ze sedmi univerzit v různých částech ČR a 100 dospělých posuzovalo typického představitele pěti středoevropských zemí na škálách „National Character Survey“. Typického Slováka vnímají stejným způsobem vysokoškoláci v různých částech ČR i dospělí. Druhým cílem bylo porovnání osobnostních profilů slovenského auto- (posouzení Slováky) a hetereostereotypu (posouzení Čechy). Profil typického Slováka podle českých respondentů (heterostereotyp, data z roku 2009) nekoresponduje s profilem typického Slováka podle slovenských vysokoškoláků. Na závěr srovnáváme profily osobnostních vlastností typických představitelů pěti sledovaných zemí. Profil vlastností typického Slováka koresponduje s profilem typického Poláka, zatímco profil typického Němce koresponduje s profilem typického Rakušana.
|
host ::
RSS.